Rozhovor Lenky Doubkové s ředitelem DPS Stachy - Kůsov Ladislavem Gálem na vimperk.eu
Tento svátek je ve větších městech téměř zapomenutý. Avšak některými kraji dodnes obchází tajemné bílé postavy, kterým se říká Lucky. Patrně si ani neuvědomují, že jdou poněkud nevhod. Před změnou juliánského kalendáře na gregoriánský totiž chodily až 23. (21.) prosince, kdy už mohly jednak trochu upít noci, jednak plnit své poslání, totiž trestat nepořádek v domácnosti. V den svaté Lucie musely být domy jako ze škatulky, jinak se prý dotyčná neznala. Dnes chodí Lucky trochu brzo - většina domácností má předvánoční úklid teprve před sebou.
Další fotografie na Rajčenetu :-) http://domovkusov.rajce.idnes.cz/
Ve výtvarné soutěži s názvem „POMÁHÁME SI“ v kategorii „Dospělí“ obsadil náš obyvatel pan Josef Bártík, 89 let krásné 3. místo s výtvarnou prací „Sportujeme – pomáháme svému zdraví“.
Gratulujeme reprezentantům za krásné třetí a první místo.
Strakonické hry 2012 - (20.9.2012)
Další fotografie na Rajčenetu http://domovkusov.rajce.idnes.cz/
Jako to na každé oslavě bývá, bylo připraveno bohaté občerstvení a nechyběla ani hudba. Památkou na tuto událost jsou fotografie a také dokument, který bude vysílán na kabelové televizi města Vimperka.
Mistr sklář Jiří Kozel oživil po 300 letech ve Vimperku dávno zapomenutou tradici výroby českého křišťálu.
"Trvalo mi hodně týdnů přijít na správný postup výroby, jak tehdejší skláři pracovali, a snažil jsem se k němu přiblížit," říká současný vimperský skelmistr Jiří Kozel.
Historie českého křišťálu
Psal se rok 1683 a jeden ze šesti vimperských skelmistrů Michael Müller otevřel nejzajímavější kapitolu v dějinách českého sklářství - poprvé vyrobil český křišťál. České křišťálové sklo zdobené rytinou a brusem pak záhy dobylo světové trhy a vládlo jim po celé 18. století. Tajemství výroby křišťálu se časem prozradilo, jeho výroba přestala být lukrativní a nakonec ve Vimperku definitivně zanikla.
Sklářská huť Vimperk - Byly jsme přitom...
Další fotografie na Rajčenetu :-)
Den matek je den, kdy vzdáváme poctu našim matkám. Slaví se v různé dny na mnoha místech po celém světě. V České republice připadá Den matek na druhou květnovou neděli. V tento den dávají děti svým matkám dárky, většinou vlastnoručně vyrobené. Jeho původ je už ve starověkém Řecku, kdy se slavil svátek plodnosti a matek, spojený s uctíváním pohanské bohyně Rhey = Kybelé, matky bohů.
Další fotografie na Rajčenetu :-)
-DRAMATICKÝ KROUŽEK-
pod vedením paní LIBUŠE NETÁHLOVÉ
„Nesporně nejrozvernější zimní zábavou byl masopust, po němž následovalo dlouhé postní období, trvající až do velikonoc. Součástí masopustu byl průvod maškar, chodíval o masopustním pondělí nebo úterý. Měl své typické postavy – medvědáře s medvědem, koně (klibnu), kolomazníka, Žida, roztodivné fantaskní figury a také „čuchnu“, který prolézal domy a vytahoval pečivo, šunku, jitrnice i vejce, které prý vyčuchal. Průvod masek obcházel jednotlivé usedlosti, kde maškary přednášely žertovné verše, v minulosti snad hrály i jednoduchá představení; za to dostávaly výslužku a bývaly i pohoštěny. Nakonec se všichni sešli v hospodě, kde průvod končil taneční zábavou a veselicí…“
VONDRUŠKA, Vlastimil. Život staré Šumavy. 1. vyd. Vimperk : Stráž, 1989. 248 s.
Opravdová zima
Tento snímek je z roku 2006
Boj se sněhem začíná :-)
Na záběrech vidíte nasazení vlastní techniky a údržbářů
při každodenním úklidu sněhu.
Turnaj PRŠÍ 2012
Více v aktualitách
Šestý díl byl nazván Pátrání po potomcích Karla Hašlera.
Účinkující, pan Šedivý, oslovil uživatele ...
Více v aktualitách
ROTOPEDTOURS - PĚŠKOTOURS
Naši senioři, kteří se projektu účastnili, došli pěšky až do Karvinné a na rotopedu ujeli až do Blatné.
paní Emilie Kyznarová 99 let
Mikuláš 2011
Kůsovský kohoutí kříž
(Tento Kůsovský kohoutí kříž zhotovil umělecký kovážský mistr a šermíř pan Roman CÍSAŘOVSKÝ)
Další informace
Více v aktualitách
Aktivizační projekt pro seniory Rotopedtours a Pěškotours
Více v aktualitách
Nejstarší obyvatelka DPS
paní Antonie Majdlová - 99 let
Spotrovní hry Strakonice
Poutní mše
Kůsovské hry 2011
Více v aktualitách
Výstava květin - Čimelice 2011
Návštěva včelínu v Krušlově
Akce na celý rok
Obec Stachy má nové internetové stránky
REKLAMA (příběh jednoho kamaráda)
Kůsovská stezka
Na rekreačně rehabilitačním pobytu - SAZAMOV 2011
XII. Pacovské sportovní hry seniorů
Naše reprezentanti se zůčastnili XII. ročníku Pacovských sportovních her seniorů, kde získali krásné 4. místo ze 14 týmů. Gratulujeme.
<h1style="text-align: left;"> <h1style="text-align: left;">
Naše videa na stránkách You Tube
Nástavbou na pavilon „C" vzniklo v Domově pro seniory Kůsov 11 nových dvoulůžkových pokojů s plně bezbariérovým přístupen. Díky novým pokojům se zkvalitnily služby pro klienty, zůstala zachována kapacita zařízení a snížil se počet lůžek ve vícelůžkových pokojích. „Součástí projektu byla i modernizace 17 starších pokojů, instalace plošinového výtahu a vybavení modernizovaných i nových pokojů novým vybavením interiérů. K nově přistavěnému evakuačnímu lůžkovému výtahu byla zřízena příjezdová komunikace a byly provedeny úpravy venkovních ploch," vyjmenoval novinky v domově ředitel Ladislav Gál. Práce na nástavbě a částečné rekonstrukci domova začaly v září roku 2008 a trvaly necelých 15 měsíců, v listopadu 2009 proběhla kolaudace.
V Domově pro seniory v Kůsově pracuje 69 zaměstnanců, kteří poskytují klientům sociální a ošetřovatelskou péči. Vytvářejí podmínky pro sociální oporu, pro dosažení co největší soběstačnosti klientů a pro zajištění individuality. Seniorům se snaží poskytnout důstojnou náhradu za běžné domácí prostředí a podporovat je ve snaze co nejvíce se přiblížit běžnému způsobu života a zachovat si sociální vazby. O tom, že se to v Kůsově daří, je přesvědčená náměstkyně hejtmana Ivana Stráská. Podle ní v domově vládne dobrá nálada jak mezi klienty, tak mezi zaměstnanci. „O tom jsem se přesvědčila už během své letní návštěvy. Nástavba vylepšila materiální podmínky klientů. Jediné, co mě trápí, že nemáme taková zařízení všechna a takové ředitele všude. Připravuje se ale rekonstrukce Domova důchodců Dobrá Voda, která bude stát 95 milionů. Nezvýší kapacitu domova, ale výrazně zvýší komfort našich klientů," uvedla na slavnostním otevřené zrenovované části Domova pro seniory v Kůsově náměstkyně Stráská.
[zvuk]Zvuk: Ivana Stráská - výsledek znamená další zlepšení péče (531.02 KB)
MASOPUST - 13. 2. 2010
|
||
další fotografie |
Pod názvem masopust se skrývá celé období do začátku postní doby, hlavně však poslední tři dny, jimiž toto období končí. Nejde o církevní svátek, ale byl zařazen do církevního kalendáře a jeho termín se určuje podle Velikonoc. Odehrává se před Popeleční středou, která zahajuje předvelikonoční postní období. Oslavy masopustu byly vždy společenskou záležitostí a lidé se při nich dobře bavili. Přípravou býval "tučný" čtvrtek s pestrým jídelníčkem. Hlavní zábava zažínala v neděli a nezřídka se protáhla až do pondělního rána. Vyvrcholením bylo úterý, kdy se požádaly průvody maškar. Ty neměly obvykle závazná pravidla. V každém kraji a nikdy i v každé vsi byly jiné. Obvykle obcházely od domu k domu, zpívaly, tancovaly a žertovaly na adresu obyvatel. A na závěr vždy popřály hospodářovi pevné zdraví, úspěšný rok a plodný dobytek. Večer po obchůzce končíval jako všechny masopustní dny muzikou a tancem v hospodě, tentokrát však zábava skončila přesně o půlnoci. Současný masopust navazuje na místní tradice. Jeho jádrem je průvod masek, zakončený zábavou v místní hospodě. Průvod prochází obcí, zastavuje se u jednotlivých domů a masky žertují s jejich obyvateli. Velmi často se začíná tím, že vybrané masky žádají starostu o povolení průchodu obcí a slibují, že nebudou tropit neplechu. Právě tak je stále oblíbené ukončení masopustu pochováváním basy (případně symbolickým střílením kobyly či medvěda). To je příležitostí ke čtení "rozsudku", v němž se často humornou formou vzpomíná na události uplynulého roku v obci.
Děkujeme "Michalákům" za veselé dopoledne. :-)
Masopust
Masopust není přímo svátkem církevního roku, ale velmi těsně s ním souvisí. Je to krátké období před začátkem postní doby, v němž se lidé radují, veselí, pořádají zábavy, hostiny a maškarní průvody.
Jiné označení pro masopust je karneval – jedním z vysvětlení tohoto slova je latinský původ a znamená to něco jako „dát sbohem masu“, než začne půst (více v dalších sekcí postní doby). Slavení masopustu může mít různé podoby, jinak ho prožívají lidé na venkově a jinak ve městě.
Jak takový masopust probíhal dříve? (A někde třeba ještě probíhá.)
Někdy se udává, že masopustní období trvalo již od slavnosti Tří králů (Zjevení Páně) do popeleční středy. Klasické masopustní období ale trvalo 3 dny před popeleční středou. Začínalo masopustní nedělí, kdy se rodina sešla k bohatému obědu. Poté se všichni chystali k muzice, kde se hlavně tancovalo, někdy až do rána. Také pondělí bývalo ve znamení tance, zábavy a veselí.
Vyvrcholením masopustního veselí bylo úterý. Na tento den si každý připravil nějakou masku do průvodu maškar, někde se i hrála divadelní představení. Lidé v maskách obcházeli jednotlivá stavení a prováděli různé taškařice. V žádném domě nechybělo malé pohoštění, dospělí často dostali i „něco pro zahřátí“, takže průvod byl stále veselejší. Mezi nejčastější masky patřili: medvěd (s medvědářem), kůň, kozel, kominík, bába s nůší a mnoho dalších.
Toto veselí všude končilo přesně o půlnoci. Ponocný zatroubil na roh a lidé byli vyzvání, aby se rozešli do svých domovů. Začala totiž popeleční středa a s ní přísný předvelikonoční půst.
Dnes se již asi na většině míst neslaví masopust v takovém rozsahu, jako tomu bylo dříve. Ale asi většina z nás se v této době zúčastní nějakého karnevalu nebo průvodu maškar. Pro ty, kdo si nevědí rady s maskou a zároveň ji nechtějí koupit hotovou v obchodě, zde v nejbližší době nabídneme ke stažení několik tipů na výrobu jednoduché karnevalové masky.